Vybíráte nové bydlení? V nabídkách jste určitě narazili vedle těch v osobním vlastnictví i na družstevní byty. V čem jsou ale jiné a jaké mají výhody? Pojďme se na pořízení družstevního bytu podívat podrobněji.
Na začátku je třeba říct co vlastně družstevní byt znamená. Dům, jehož je byt součástí, nevlastní soukromá osoba, ale bytové družstvo. To znamená, že abyste si mohli pořídit družstevní byt, musíte se stát členem daného družstva. Neznamená to ale, že byt budete vlastnit vy. Naopak. Co to obnáší?
Kdo vlastní družstevní byt? A můžete ho dále pronajímat?
Jednotlivé byty v družstevním domě nejsou v osobním vlastnictví konkrétních členů družstva. To zjednodušeně znamená, že dům vlastní bytové družstvo, které se skládá z jednotlivých členů. Jako družstevníkovi vám pak náleží pouze právo nájmu bytu.
Nejste tedy vlastníkem, ale pouze nájemcem. Byt tedy nemůžete prodat nebo s ním jinak volně nakládat. Pokud byste chtěli byt podnajmout, to znamená nastěhovat do něj podnájemníky, musí tento krok schválit členové družstva.
Výhody a nevýhody družstevního bytu
Hlavní výhodou pořízení družstevního bytu je jeho cena. Jelikož převod nepodléhá dani z nabytí nemovitosti, ušetříte už v začátku poměrně vysokou částku. Obecně se dá říci, že díky omezeným možnostem nakládání s bytem vás vyjde levněji než byt v osobním vlastnictví. Na druhou stranu můžete mít problém s hypotékou, protože družstevním bytem nemůžete ručit.
Samotný nájem bytu je nižší. Jako člen družstva platíte v nájemném jen náklady družstva. Z těch se platí opravy, modernizace a rekonstrukce domu. Stejně tak se do nájemného počítají příspěvky do finančního fondu investic a oprav.
Důležitou součástí bytového družstva jsou jeho stanovy. Ty určují poplatky, podmínky případného vyvlastnění bytů, možnost podnájmu a podobně. Změnit tato pravidla mohou sami členové družstva, na změnách se ale musí jednohlasně shodnout.
