8. března skončí současnému prezidentovi Milošovi Zemanovi funkční období. Z toho důvodu vyhlásil předseda senátu Miloš Vystrčil prezidentské volby, které proběhnou 13. a 14. ledna 2023. Jak vlastně funguje volební systém České republiky, kdo může kandidovat a kdo bude v lednu bojovat o prezidentský titul?
Nepřímá volba prezidenta ČR
Ještě než si řekneme, jaká je situace teď, pojďme si říct, jaká byla v minulosti. Do roku 2012 byl prezident České republiky volen nepřímo, tedy parlamentem (poslanecká sněmovna a senát). V Česku proběhly pouze čtyři nepřímé volby prezidenta.
Pokud měl kandidát vyhrát v prvním kole voleb, vyžadoval se nadpoloviční počet hlasů všech poslanců senátorů. Pokud žádný z kandidátů v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, uskutečnilo se kolo druhé.
Do druhého kola většinou postoupili dva kandidáti – ten, který získal nejvíc hlasů od poslanecké sněmovny a ten, který dostal nejvíce hlasů od senátu. V druhém kole byla již potřeba nadpoloviční většina z přítomných poslanců a senátorů.
Pokud nebyl prezident zvolen ani v druhém kolo, proběhlo do 14 dnů kolo třetí, ve kterém byla potřeba nadpoloviční většina od poslanců z obou komor dohromady.
Přímá volba prezidenta ČR
Od roku 2013 se v Česku zavedla přímá volba prezidenta, která trvá dodnes. Narozdíl od nepřímé volby, prezidenta v tomto volebním systému volí všichni voliči. Stejně jako u nepřímé volby, i zde je potřeba, aby zvolený kandidát získal v prvním kole nadpoloviční většinu všech platných hlasů
Pokud žádný v kandidátů v prvním kole nevyhraje, koná se druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti s největším počtem získaných hlasů, které získali v prvním kole. Pokud se stane, že ve druhém kole oba účastníci dostanou stejný počet hlasů, koná se volba nová.
Přímá volba prezidenta pro a proti
Podle různých politologů je největší nebezpečí skryté v přímé volbě kvůli zavedení třetí strany do tohoto volebního procesu. Prezident je volen necelé dva roky po volbách do poslanecké sněmovny. V tu chvíli už je vláda zavedená, plně funkční a řeší věcné problémy. Přímá volba prezidenta v tuto chvíli odvádí pozornost pryč.
Dokud byla prezidentská volba nepřímá, nehrozilo, že si parlament na prezidentský post dosadil někoho, s kým bude na kordy. Teď to může dopadnout tak, že pokud je ustanovená vláda neoblíbená, je zřejmé, že veřejnost zvolí kandidáta, který bude mít opoziční smýšlení. V tu chvíli tedy hrozí velké riziko, že prezident bude mít tendence (v rámci boje s opozicí, tedy vládou) překračovat své ústavou stanovené prezidentské pravomoci.
Kdo může být prezident
Prezidentem může být každý občan, který má právo volit a nemá omezenou svéprávnost. Minimální věk pro kandidaturu je 40 let. Prezident může být zvolen maximálně dvakrát po sobě. Prezident je volen na funkční období 5 let.
Prezidentské volby 2023
Další prezidentské volby klepou na dveře a kandidáti již začínají připravovat své kampaně. Budoucí prezident nastoupí do velmi náročného období, kdy země podléhá energetické krizi, inflace roste a na světová politika se mění jak už dlouho ne. Podle výzkumu agentury STEM/MARK pro Deník N z června 2022 budou hlavními bojovníky o hrad podnikatel Andrej Babiš a generál ve výslužbě Petr Pavel. Kandidát Andrej Babiš má mnoho odpůrců, tudíž by se nikdy nemohl stát prezidentem všech. Mimo tento fakt má za sebou Babiš nespočet skandálů a nečistou minulost. Petr Pavel aktivně působil v NATO jakožto předseda vojenského výboru. Nemá téměř žádné odpůrce a má čistou minulost. To vše nasvědčuje, že má velkou šanci ve volbách Andreje Babiše porazit.
Jak ale volby dopadnou, se dozvíme v lednu příštího roku. Proto neotálejte a přijďte bojovat za budoucnost.
